První dny doma
Holly jsme si přivezli v červenci 2007 od pana Luďka Končelíka z chovatelské stanice Pali Lookout. Ono se řekne štěňátko, ale když jsme si ji v jejích 11. týdnech od pana chovatele přebírali, tak jsem měla problém ji udržet v náručí dýl než pár minut, protože už vážila 13 kg. Čekala nás dlouhá cesta - z Poříčí nad Sázavou to je k nám na Valašsko nějakých 330 km a to je asi 3.5 hodiny jízdy. Když k tomu ale připočítáte všechny přestávky na čůrání a případně uklízení poblitých sedaček, tak je to minimálně o hodinu víc. Kupodivu jsme to ale, až na jedno poblinkání po prvních 5-ti minutách jízdy, zvládli všichni docela bez problémů.
Po příjezdu domů začlo první seznamování s novým teritoriem. Holly byla nejdřív docela nedůvěřivá a všechno v domě i na zahradě si raději očichala dvakrát. Nakonec se nám ji díky vydatné večeři podařilo přesvědčit o tom, že to tady zase tak špatné nebude. Pelíšek měla připravený dole v hlavní hale pod schodištěm a vypadalo to, že s tím nebude mít žádný problém. První noc, stejně jako několik dalších, Holly krásně spala na pelíšku a když jsme se v noci vzbudili, abychom ji pustili ven se vyčůrat, tak ráno ani nebyla žádná loužička. Musím říct, že Holly se naučila čistotě velice rychle, s tím jsme žádný problém neměli. Naopak problém nastal po pár dnech, kdy Holly zjistila, že dům nemá jen přízemí, ve kterém se doposud pohybovala, ale také první patro, kde spí páníčkové a kde to musí být o dost zajímavější. I přes kladení různých zábran pod schodiště, tak stejně začalo období pokusů o výstup nahoru, období prvních pádů a období, kdy Holly po úspěšném výstupu po schodišti nahoru zjistila, že je doma sama a že se bojí zase sejít dolů :) Nakonec ale byla vytrvalejší než my a od té doby má pelíšek nahoře na chodbě nad schodištěm.
Snažili jsme Holly s sebou brát všude, aby si zvykala na různé podněty, nové lidi, hluk, auta a protože bydlíme téměř na samotě, tak hlavně na město. Takže časté procházky po lesích a loukách jsme kompenzovali těmi ve městě a to podél těch nejrušnějších ulic a cest. Musím říct, že zas tak velká zábava to pro nás ani pro Holly nebyla, ale na druhou stranu se nám celkem rychle podařilo odbourat prvotní strach z různých městských ruchů.
Výcvik
S Holly jsme se začli aktivně zabývat výcvikem asi od jejích 4 měsíců. Neznamená to, že bychom do té doby čekali, ale hledali jsme vhodnou psí školu v našem okolí. Přes internet jsme narazili na Dog Training Center p. Jiřího Ščučky, domluvili si s ním schůzku a začli chodit na individuální výcvik. Jak už nás p. Ščučka upozorňoval dopředu, prvních několik lekcí bylo spíše o výcviku páníčka než psa. Bylo nutné, abychom pochopili základní motivy chování psa a naučili se jej správně motivovat. Začínali jsme s nácvikem oslovení psa, chůzí na volném vodítku, dále povely sedni, lehni, fuj a později přivolání. Nácvik vykonání těchto povelů nám trval několik měsíců a dodnes je společně s novými povely pravidelně procvičujeme. Jen se je snažíme nacvičovat v různých situacích - na cvičišti, doma, na vodítku, bez vodítka, na ulici, v lese atd. I když opakujeme stále stejný cvik, tak jeho provedení v odlišném prostředí je pro psa vždy nová situace a je nutné, aby si pes provedení povelu zažil v různém prostředí.
Ve chvíli, kdy měla Holly alespoň částečně za sebou nácvik základních povelů (po cca 3 měsících výcviku), začli jsme docházet na skupinový výcvik. Ve skupině bylo dohromady 5 psů velkých plemen na různé úrovni výcviku. My jsme byli spíše nováčci, takže pro nás bylo velice motivující jednotlivé členy ve výcviku dohnat. Nebylo to ale tak jednoduché, zejména v letních měsících Holly totálně stávkovala a po prvních deseti minutách volného běhání s ostatními psy většinou odpadna na zem a kromě povelu´"lehni a zůstaň" jsme nic moc jiného procvičovat nemohli :) Psí školu Jiřího Ščučky jsme navštěvovali až do prosince 2008, pak se, bohužel, p. Ščučka přestěhoval do Čech a nám opět začlo hledání dalšího místa k výcviku.
Po intenzivním hledání na internetu jsme našli Psí školu Arca ve Frenštátě pod Radhoštěm, kterou dodnes navštěvujeme. V roce 2009 jsme se stali členy Psí školy Arca a aktivně se účastníme seminářů a dalších akcí, zejména pro děti. V současné době se v Arce s Holly připravujeme na zkoušky ZOP a v nejbližším možném termínu bychom chtěli absolvovat také canisterapeutické zkoušky.
Dnes
Po 3 letech nepravidelného výcviku nám z Holly vyrostl poměrně ovladatelný a sebevědomý hlídací pes s velmi přátelským vztahem k dětem. Pokud to jde, tak s námi tráví veškerý čas - chodíme s ní do hospůdek, jezdíme společně na návštěvy k rodině a přátelům, na výstavy, výcvikové akce a dovolené. Stále se jí snažíme učit nové věci, aby v budoucnu k jízdě na raftu a lanovkou, které už má bez problému za sebou, mohla přidat ještě další zážitky. Holly velice dobře vychází s ostatními psy a to především proto, že dodnes navštěvujeme psí školu, kde má možnost se společně s ostatními pejsky volně vyběhat. Co se týká hlídání našeho domu a zahrady, tak je neuplatitelná. Na druhou stranu, ve chvíli kdy pozveme návštěvu dál, Holly velice rychle pochopí, že není potřeba dál hlídat a stává se z ní "vítací pes".
V roce 2009 jsme si zaregistrovali název naší Chovatelské stanice SWISS TRICOLOR a v létě 2010 úspěšně odchovali naše první štěňátka.
Mezinárodně chráněná chovatelská stanice
Průkaz původu - Holly Pali Lookout.jpg (93,1 kB)
RTG vyšetření dysplazie kyčelních kloubu.pdf (74,7 kB)
RTG vyšetření dysplazie loketních kloubů.pdf (96,9 kB)
RTG vyšetření OCD ramenních kloubů.pdf (82,8 kB)
Odkazy
